Rakovino - děkuju! Zdraví - vítej!

28. 11. 2015 13:54:52
Je to už „pár“ let, co jsem si prošla první rakovinou. Následovaly směny klidu, štěstí, které střídaly hromy blesky. Potom přišla ta druhá. A já už nechtěla věřit klasické medicíně, ale chtěla věřit sobě.

Ano, kdo čte moje články, možná četl i ten dávný o rakovině (http://bohackova.blog.idnes.cz/c/414044/Rakovina-co-mi-dala-a-co-vzala.html), někdo si možná občas vzpomene a já se ráda podělím o informace, co bylo dál.

Jak víte, z té první jsem se vylízala po poměrně složité operaci s prožitkem klinické smrti, snad i díky mé pevné vůli byla rekonvalescence poměrně rychlá. Vzala mi kus lopatky, dala mi sílu, umění radovat se z maličkostí, z každého prožitého dne, z každé chvíle. A zkušenost a vědomí, že vše se DÁ řešit, když se chce.

Ta druhá přišla zhruba před půl rokem, místo příjmu v nemocnici jsem šla do cestovky koupit si letenku do Thajska, našla si učitele meditace (díky Wendi) a odjela. Vystrašená holčička přestupovala v Dubaji na přelidněném letišti, projela se letištním metrem a už při přestupu si nadávala do tura domácího, co mě to napadlo, že chci okamžitě domů, chybí mi rodina, psi, moje postel a všechno. To zdravější a rozumnější já křičelo – seber se, drž se, nejedeš se trápit, ale léčit, MUSÍŠ to vydržet.

Nevěděla jsem, co od toho čekat, jestli tomu věřit, nevěřit, cesta v letadle byla nekonečná, ale zvládla jsem to (závidím menším lidem a nezávidím větším, složit se v letadle a vydržet 12 hodin bez usykávání, to je fakt umění). Jela jsem na tak dlouhou dobu pryč a nevěděla jsem, co od toho čekat. Já jsem asi poprvé v životě neměla plán.

Naštěstí je měl můj učitel meditace, který mě učil. Kolikrát mi až hustil do hlavy věci, které jsem prostě NECHTĚLA slyšet, NESTÁLA o ně, ne, ne, ne, ne!!! Četla jsem knížky, které mi dával, sledovala pořady, co mi dal, denně několik hodin strávila s pohledem sama do sebe... Potom přišla krize. V jednu chvíli se mi vrátilo vše špatné, co mě potkalo. Od špatného vztahu s otcem, mamčiným ex-přítelem, přes nedostatečnou ambicióznost, svých náladových směn, pocity ublížení, křivdy z každodenního života, bolest, která mi byla způsobena a kterou jsem způsobila já, až po uvědomění si věty, která mi byla řečena – Seber se a makej, jinak máš budoucnost uzavřenou a prostě nebudeš! Probrečela jsem tři dny, až doma jsem pochopila, o co šlo. Klasické znovuzrození. Dnes můžu v klidu říct, že jsem neskutečně vděčná za to, co mě potkalo, čím jsem si prošla. Jak za ty věci dobré, tak špatné – i když... špatné? Takové neexistují, existují jen dobré a zkušenosti. Jsem vděčná, že mám tátu, i když nejsme v kontaktu, jsem hrdá na to, co jsem zvládla. A hlavně všechno beru s větší lehkostí.

Proč se stresovat s budoucností, když ji osud (nebo jak to chcete nazvat) stejně připraví jinak. Máte plány? Stejně vyjdou jinak. Nečekáte, že něco přijde, a přesně v ten okamžik to přijde. Silně, nečekaně, krásně.

Jsou-li mezi Vámi tací, kteří bojují s jakoukoli nemocí, držte se, bojujte, nevzdávejte se. A hlavně nezapomeňte, že všechno vzniká a je v hlavě... Pokud budu moct jakkoli pomoci, obraťte se na mě.

A jak jsem na tom se zdravím? Po návratu jsem si prošla kontrolou, ať vám to zní jako pohádka nebo ne... Jsem zdravá. Nálezy nejsou. Ano, záda mě budou bolet asi celý život, ale dopřávám jim péči.

A chci se podělit ještě o něco – jsem šťastná. Prostě a jednoduše šťastná. Zdravě šťastná, šťastně zdravá.

Vaše Veronika Laura

Děkuji všem za podporu, těším se na Vás na http://www.facebook.com/vaseVeronika a děkuji idnes.cz za možnost psaní...

Autor: Veronika Laura Boháčková | sobota 28.11.2015 13:54 | karma článku: 23.89 | přečteno: 1159x

Další články blogera

Veronika Laura Boháčková

Měnící se prirority v čase

Kdo z nás neměl nějaké sny v dětství? A kolik z nich se staly skutečnosti? Každý jsme měli představy o životě a realita dneška je úplně jiná.

7.2.2017 v 21:36 | Karma článku: 21.89 | Přečteno: 643 |

Veronika Laura Boháčková

(nejen) o Vánocích

Rok se s rokem sešel a za pět dní je tu Štědrý den. Vánoce. Svátky klidu, lásky a chvil s rodinou. Nebo ne?

19.12.2016 v 18:45 | Karma článku: 15.20 | Přečteno: 422 |

Veronika Laura Boháčková

Někdy člověk potřebuje podporu. Je to přirozené?

Každý se někdy dostal do situace, kdy neviděl slunce a sváděl to na mraky. A přitom stačil někdo, kdo tím prstem ukázal, kterým směrem se dívat...

2.12.2016 v 20:06 | Karma článku: 16.81 | Přečteno: 513 |

Další články z rubriky Ostatní

Beata Krusic

Když Whitney zpívala hymnu USA

Malé pokračování mého včerejšího blogu s názvem "Hymna- jako ozvěna srdce". Málem bych totiž nespravedlivě zapomněla na Whitney.

24.3.2019 v 17:51 | Karma článku: 9.36 | Přečteno: 339 | Diskuse

Olga Pavlíková

Peníze ve zdravotnictví budou, když se lidé přeorientují na zodpovědnost za své zdraví

Dnešní debata v Otázkách Václava Moravce se týkala problematiky dostatečného množství financí ve zdravotnictví pro současnost i pro budoucnost.

24.3.2019 v 15:34 | Karma článku: 13.20 | Přečteno: 361 | Diskuse

Michal Pohanka

Láska je tak trapná, Bože, jak uprdnutí u soulože

Chceme být nezávislí, soběstační a skoro až neviditelní, aby se nám hladce, bezpečně a spokojeně přežívalo, ale ve výsledku jsme si tak odcizení a lhostejní, až si své prázdné životy kompenzujeme druhými, třetími až 15. vztahy.

24.3.2019 v 14:34 | Karma článku: 23.66 | Přečteno: 942 | Diskuse

Eva Sádecká

Kouzelný svět Ladronky

Říkám jí Sluneční pláň. Hodně sluníčka, stromů a prostoru. Zve vás ke sportu i příjemnému lenošení. Když se tu rozhlédnete, uvidíte nádherný obraz lidí i krajiny, radosti a klidu.

24.3.2019 v 14:14 | Karma článku: 8.04 | Přečteno: 184 | Diskuse

Helena Vlachová

Česká pašeračka

Každý z nás si je odpovědný za to, jaký život vede. Někdo chce zbohatnout velmi rychle, aniž by musel jakkoli dřít.

24.3.2019 v 12:09 | Karma článku: 37.76 | Přečteno: 1571 | Diskuse
Počet článků 77 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2925

Zajímám se o kulturní dění a novinařinu, což bych ráda v tomto blogu spojila... Snad se Vám moje články líbí a budou líbit :) Moje záliby jsou: literatura, divadlo, hudba, historie, smích, procházky, jídlo a spousta jiného. Všechny články z blogu.idnes.cz a prostor ke konverzaci je na https://www.facebook.com/vaseVeronika Těším se na Vás :) a děkuji za přízeň

Najdete na iDNES.cz