O cestě za rovnováhou
Ano, vlivem nemocí, vlivem všech špatných zkušeností, všech zkoušek osudu a života, které mi ti vtipálci nachystali, jsem se postupně cítila více a více nevyrovnaná... Doma se se mnou nedalo vydržet, nevěděla jsem, co bude za hodinu, proležela kolikrát celé dny neschopná vylézt z postele... Až to všechno dospělo do stadia, kdy jsem nemohla vydržet ani sama se sebou, rozhodla jsem se to řešit. Nebudu tu nikoho jmenovat a prozatím ani blíže specifikovat, protože jsem stále na své cestě, ale zkusím vám popsat, jak se to vše zrodilo, pokračovalo to a jak jsem na tom teď.
Jak jsem již zmínila, stavy se mi začaly horšit a vlivem fyzických změn to začala odnášet stránka psychická. Prostě jsem byla v háji. Nevěděla jsem, co mám dělat, studovat nebo pracovat, proč jsem pořád unavená, proč jsem pořád tak nešťastná, proč pořád něco hledám a mám pocit, že ten život teprve začne. Nedalo se to už vydržet. Jak jsem pochopila TADY, většinou se vám ve správný čas dostane do ruky správná knížka. U mě to byl Osho a věta, která jako první přitáhla moji pozornost na náhodně otevřené stránce. "Naslouchejte svému vnitřnímu hlasu." Hmm, co to je, vnitřní hlas. A co když mlčí?! Zrovna jsem v té době byla na dovolené v mé milované Praze, kde v budoucnu najdu práci (prostě to vím) a vydali jsme se do Sappy, kde jsme navštívili buddhistický klášter. Sedla jsem si na meditační polštářek a nechala na sebe jen působit okolí. Po nějaké době jsem si téměř "v šoku" uvědomila, že jsem v klidu a že toto je ta cesta, po které mám jít, která mi pomůže. Začala jsem shánět všechny možné knihy (spousta knih, málo kvalitních), informace o možnostech, kde a jak se po této cestě vydat. Vědět, kudy jít, co je to meditace, co je to vlastně buddhismus, uvědomění si, že je to vlastně zřejmě jediné náboženství bez Boha, ale je to styl života. Vyrovnaný styl života, spokojený, šťastný. Žádné vymývání mozků, žádný fanatismus, prostě pohoda, klídek, tabáček (vonná tyčinka).
A tak jsem se asi za měsíc a kousek vydala SEM. Sama jen s kufry, plyšákem za průvodcem, kterého jsem v životě neviděla, někam, kde jsem nikdy nebyla. Woow. No, zpočátku šok. Nadšení, pokles dolů, vyrovnanost.
Postupně jsem se začala meditacemi a klidem v usměvavé zemi dávat dohromady. Začala jsem mít ráda sama sebe (ano, nebylo tomu tak, i když jsem nemalému počtu lidí vždy připadala sebevědomá a namyšlená), začala jsem nahlížet na všechno jinak. Když mluvím s rodinou, pořád se směju (ne, na ničem nefrčím), když mluvím s přáteli, směju se, když si píšu s kamarádkami, i tehdy se směju a na všem hledám to pozitivní.
A dnes jsem si tak u sezení na balkoně jen tak mimochodem uvědomila, že jsem šťastná. Chybí mi rodina, ale tu mám s sebou v srdci. Chybí mi ten komfort domova, ale zároveň tu strašně moc dostávám. Tak prostá věc, jakou je štěstí, a já až teď vím, co znamená být šťastná po probuzení, v průběhu dne i večer. Ano, nebýt stabilního zázemí, těžko říct, jestli bych ušla takový kus cesty za tak krátkou dobu. Ale dnes jsem udělala ještě jeden pokrok - já, která se líčím i v sobotu doma, abych se na sebe "mohla podívat", jsem si uvědomila, že to vlastně "není tak hrozné" a mám se ráda taková, jaká jsem (jo, pár kilo dolů, ... :-D, ale vždyť to není to hlavní - hubnout nebo se dobře najíst - jistě že se dobře najíst a bez výčitek!!!).
A tak stále sbírám síly, poznávám po téměř 27 letech sama sebe a jsem šťastná.
A to ještě nekončím...
Těším se, až se vám ozvu příště. Potřebuje-li někdo pomoct a nechcete-li skončit na ATD nebo na ambulantní péči psychiatrů, příp. být hospitalizováni, nepotlačujte příznaky, ale najděte příčinu a sami sebe. A potřebujete-li pomoct, ráda vám poradím, případně odkážu.
Já děkuji své rodině, kamarádům, průvodci za podporu, trpělivost a všechnu lásku a podporu, co mi dávají.
Mějte se skvěle :-)
Veronika Laura
http://facebook.com/vaseVeronika
Veronika Laura Boháčková
O vševědoucnosti
O tom, že je celkově ne zrovna veselá doba, se asi nemusíme bavit. Já osobně ale začínám mít pocit, že mnohem horší než všechny ty zákazy, příkazy, co se mění každou minutou, je více alarmující chování lidí vůči sobě navzájem.
Veronika Laura Boháčková
Měnící se prirority v čase
Kdo z nás neměl nějaké sny v dětství? A kolik z nich se staly skutečnosti? Každý jsme měli představy o životě a realita dneška je úplně jiná.
Veronika Laura Boháčková
(nejen) o Vánocích
Rok se s rokem sešel a za pět dní je tu Štědrý den. Vánoce. Svátky klidu, lásky a chvil s rodinou. Nebo ne?
Veronika Laura Boháčková
Někdy člověk potřebuje podporu. Je to přirozené?
Každý se někdy dostal do situace, kdy neviděl slunce a sváděl to na mraky. A přitom stačil někdo, kdo tím prstem ukázal, kterým směrem se dívat...
Veronika Laura Boháčková
Prostá lehkost bytí - recept na štěstí
Hledáme štěstí, radost, důvod k úsměvu, ale často jej nenacházíme, přitom štěstí je blíž, než bychom si mohli myslet.
Veronika Laura Boháčková
Sbohem, sestřenko... Moc mi chybíš.
Na poslední cestu mé sestřenici Evě Shapiro, která by dnes oslavila 33. narozeniny. Navždy zůstane v našich srdcích.
Veronika Laura Boháčková
Poslední sbohem
Vždy kroužila kolem mě. Myslela jsem, že budu první na řadě. Bohužel, mému srdci blízká osoba z kruhu rodinného dnes nečekaně opustila tento svět. A nezbylo nic než bolest a prázdnota. Kéž se tento článek vynese i nahoru do oblak.
Veronika Laura Boháčková
Rakovino - děkuju! Zdraví - vítej!
Je to už „pár“ let, co jsem si prošla první rakovinou. Následovaly směny klidu, štěstí, které střídaly hromy blesky. Potom přišla ta druhá. A já už nechtěla věřit klasické medicíně, ale chtěla věřit sobě.
Veronika Laura Boháčková
Negatosféra dnes a denně
Říkáte si, co to je negatosféra? A všimli jste si někdy, kolik negativ skutečných je kolem nás dnes a denně skutečných a kolik si jich uměle vytváříme sami? Není to škoda? Kde a kdy jsme? Tady a teď.
Veronika Laura Boháčková
Proberme se!
Každý den je rozmanitý - naštve nás někdo jiný! Ale neděláme si to tak trošku my sami? Proč dovolíme ostatním nás štvát? A o dalších vtipných chvílích...
Veronika Laura Boháčková
Marcelce... po roce opět vzpomínka
Uplynul rok a pořád mi strašně chybí... Nemůžu uvěřit, že už tu není. V mém srdci žije pořád a pořád žít bude. Ani její fyzická ztráta na tom nic nezměnila a asi už nikdy nezmění. To je pro Tebe, Marci.
Veronika Laura Boháčková
Velký bratr a migranti
Migrantů přijmeme celkem 3.300. MIgranti napadli ostrahu. Migranti zničili autobus. A mnohé další titulky. Ale nezapomínáme díky migrantům žít a řešit svoje potíže? Neměli bychom my sami se svými problémy být prioritou?
Veronika Laura Boháčková
Premiéra muzikálu Atlantida
První diváci měli tu čest vidět 10. září v divadle Kalich společně s Mirem Žbirkou a jeho dvorním textařem Kamilem Peterajem slavnostní premiéru muzikálu Atlantida.
Veronika Laura Boháčková
O lidské ochotě a anonymitě
Kdo by to neznal. Po něčem toužíte, něco potřebujete, každou pomoc vítáte a najednou zjišťujete, komu stojíte za pár vteřin času a komu ani za to ne. Bylo to tak vždy? Nebo je to zase nový fenomén doby?
Veronika Laura Boháčková
Patriotismus a vlastenectví - leckdy prázdné moderní pojmy
Několik posledních dní jsem strávila jako pokladní na dělostřelecké tvrzi Bouda. Různé reakce lidí a tamní atmosféra mi daly záminku k napsání tohoto článku, Opravdu jsme patrioti? Nebo jen tehdy, když se to hodí?
Veronika Laura Boháčková
Nespokojenost s každodenní jistotou
Kolik věcí je pro nás "přirozeně" všední a jisté? A proč si začínáme vážit lidí/věcí více, když je ztrácíme nebo ztratíme natrvalo?
Veronika Laura Boháčková
Pro mé žáky
V květnu a červnu jsem měla možnost v rámci zastupování za nemoc učit. Tímto článkem chci poděkovat jak svým vedoucím praxe, tak svým žákům. A už v úvodu - milé paní učitelky, milí žáci - moc Vám děkuji...
Veronika Laura Boháčková
Žárlivost – rakovina vztahu
Snad každý se v životě někdy setkal s žárlivostí a kdo ne, pravděpodobně ho toto „milé“ setkání teprve čeká... Je to opravdu projev lásky?
Veronika Laura Boháčková
Nejlépe a nejužitečněji prožitý čas
Kdo má nějakého čtyřnohého domácího mazlíčka, pochopí, o čem mluvím. Nejlépe věnovaný čas je ten, který je věnovaný našim miláčkům.
Veronika Laura Boháčková
Pro ni
Rok se s rokem sešel a je tu opět 10. květen, což je den, kdy slaví svátky všechny maminky, a proto bych té své chtěla věnovat tento článek jako malý dárek dnešnímu dni, i když vím, že je to málo.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 78
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3018x